RTV Extra: SPORTEX Challenge Netherland 2019

Vítam vás v ďalšom dieli vysielania Rybárskej Televízie EXTRA.
Tento týždeň sme sa s Milanom vrátili z pretekov z Holandska.
Bola to veľmi dlhá cesta, náročná. Odšoférovať to nie je
jednoduché, radi by sme sa s vami podelili o naše skúsenosti,
dojmy.

MM: Ja na začiatok poviem, že mali sme veľmi málo informácií,
s ktorými sme tam išli. Mali sme zistené nejaké informácie
ohľadom tejto akcie vlastne z ich webu a z facebookovej
stránky, Carp Farm Lake. Vedeli sme, že pieskovňa o rozlohe
nejakých 10 hektárov je hlboká až 15m. Dno sa tam prudko
zvažuje, je tam veľmi čistá voda. To je asi na začiatok toľko,
čo sme vedeli. Ďalšie informácie sme sa dozvedeli až tam,
priamo na mieste od domácich a od ľudí, ktorí to tam poznajú.
Boli sme v podstate hodení do takej jamy levovej, boli sme
upozorňovaní, že musíme zachovávať čo najväčšie ticho. Na
brehu sa musíme chovať ticho, aby sme tie ryby neplašili, lebo
sú vraj veľmi opatrné, pretože tam bežne chytávajú jeden,
dvaja rybári a bežne sa stáva, že tam človek sedí tri, štyri,
päť dní bez záberu. A potom zrazu príde za noc desať rýb. Ja
teda za seba musím povedať, že bolo to tam veľmi príjemné.
Ľudia, ktorí to organizovali a ktorí tam vlastne chytali, boli
veľmi priateľskí. Tak ako by to podľa mňa malo byť. Nikto
nikomu nič nezávidel a vlastne, aby som povedal, tak sme sa
tam zúčastnili štyri tímy zo Sportex-u plus ešte kameraman
chytal. Boli tam rybári z Belgicka, Holandska, Nemecka a my -
kombinácia Česko-Slovenska s Milanom. Dopadli sme na krásnom
druhom mieste. Mohlo to teda dopadnúť aj lepšie.  

Používali sme ako nástrahy - boli sme tiež upozornení na to,
že kapry majú radšej menšie nástrahy, pretože domáci majiteľ
to tam kŕmi maličkými peletami. Neviem, Milan, koľko mohli mať
tie pelety asi 5mm v priemere?

MH: No, to byli tak osmičky maximálne.

MM: Osmičky maximálne. Takže tie ryby sú tam na takú veľkosť
potravy zvyknuté. Nasype tam - myslím - okolo tri tony hovoril
za rok?

MH: Tři tuny za rok to přikrmuje plus nějaké vitamíny, aby tí
ryby byly zdravé. Velice pěkne se to to pan stará o to jazera
a teda hlavne o ty ryby, což u nás tak často nejde vidět. 

MM: No u nás - nechcem sa vyjadrovať k revírom niektorým tým
súkromným, ktorým ide hlavne o to, aby niečo zarobili na tom.
Tak to podľa mňa neni správny smer. Toto jazero síce mne sa
tam, bohužiaľ, nepodarilo uloviť rybu, ale o to je to zase
väčšia motivácia niekedy sa tam možno vrátiť, ak bude cesta
okolo.   

MH: Co bylo zajímavé, tak byla cesta. Když to vezmu od
začátku, co jsme měli informace, tys říkal, informací bylo ze
začátku strašne málo. Takže jsme zvolili aj menší auto, což
pak byl problém se naskládat i na cestu i na cestu zpátky.
Využili jsme každého centimetru čtverečního v autě.

MM: Vecí ešte pod sedačkou nahádzané. No za chrbátom, takže
sme sa tam dobre potlačili. Cesta bola taká dosť nepohodlná. 

MH: Ještě nám nekteří to chtěli cpát okínkama. (smiech) Takže
to, takže zvládli jsme cestu. Cesta probíhala v pohodě.
Nejhorší bylo asi úsek český, pak už to docela šlo. Z cesty
jsme kromě dálnic a kamionu nic jiné neviděli, že...

MM: Absolútne nič. No.

MH: Takže cesta. Když jsme dorazili, bohužel, další problém,
co nás poskytl, tak byl déšť. Takže všechno jsme museli na
místě, kde jsme dojeli, tak jsme museli rozbalit v děšti. Což
taky není moc příznivý a bahno. Takže když jsme našli gumáky,
než jsme vytáhli bivak, jsme museli vyskladat celé auto. Takže
hodne věcí jsme měli mokrých, které se nám nepodařilo za celý
týden vysušit. Takže jsme takto bojovali.

MM: Prepáč, že ti skáčem do reči, keď už hovoríš o tom
rozbaľovaní, tak ja sa teda priznám, čo sa mi podarilo. Ako
sme došli na miesto v prvý večer a začali sme sa rozbaľovať,
tak ako Milan povedal, strašne pršalo, totálne sme premokli a
už keď sme teda mali postavené bivaky a vytiahnuté lehátka,
spacáky a chystali sme sa ísť spať. Ja som sa rozhodol z
nejakého dôvodu, že proste je tam málo miesta, jak sme mali
zaparkované auto a rozhodol som sa, že ho preparkujem. Teda
aby sme to tam mali také otvorenejšie, tak som preparkoval
auto a bohužiaľ, naše auto malo potýčku s kaprárskou
podložkou, vaničkou respektíve, ktorá tam bola zavesená na
strome prichystaná a podarilo sa mi teda rozbiť okno zadné na
aute, to bol veľmi dobrý začiatok rybačky, celej by som
povedal. Takže sme to tam potom nakoniec zalepili nejakým
igelitom provizórne a potom na cestu naspäť sme to zalepili
páskou, vlastne celé poprelepovali, tak nejako sme to zvládli
ale to bol teda začiatok našej rybačky. Krásny. 

Chytať sme začali, myslím, že vo štvrtok. Vo štvrtok začali
preteky.

MH: Ve čtvrtek ráno jsme se zešli všichni. Dostali jsme kávu.

MM: Dali sme si veľmi dobrú kávu, ktorú nám tam domáci
pripravili. 

MH: A rozdělovali jsme... Ten závod byl zajímavý tým, že každý
chytal na jiné pruty. Byli to značky Sportex, ale každý
závodník měl, prostě, jiný druh prutu. Takže to bylo taky
takhle specifické. Já jsem dostal Catapulty, kolega nové
Competitiony, které vypadali fakt teda úplne supr. Už na první
pohled úplně jiný design, úplně jiný blank. Velice povedené
pruty, chytalo se na vyvážku. Teď jsme neměli informaci,
protože hodně lidí, co nám dávali informace, tak neuměli ani
anglicky, ani nemecky, mluvili jenom holandsky. Takže to
bylo... Pomáhaly nám ruky, nohy... Ale zvládli jsme to. Pak
jak dojel majitel, ten uměl nemecky, takže jsme se tak nějak  
domluvili. Vysvětlil nám co a jak, jaké je to jezero, jak je
těžký, hlavně nás překvapila strašně čistá voda. Což byl taký
problém, jelikož jsme toho materiálu tak moc neměli, tak jsme
se přispusobili a začali jsme bojovat. Což další výhodou,
výhodou... Mně překvapil pan majitel, který za náma došel a
vstřícně se nám snažil radit. Ale prostě... Třeba když jsme
vytáhli rybu na závodě, tak druhý den, jak to zjistil, tak
došel a první, co ho zajímalo, tak bylo, kde ta ryba měla
pichlý háček. Když jsem řekl, že měla krásně ve spodným rtu,
tak nám ještě poblahopřál, ať máme perfektní montáže. Prostě
mně došlo, jak on o ty ryby pečuje. Je to prostě... Má to jak
domácí mazlíčky - o to jezero se strašně stará.

MM: A je vidieť, že mu na tom záleží. 

MH: Když dojdete na místo, máte u toho loď, kterou musíte
jeho. Která je vydenzifikovaná. Suchý záchod tam máte. Musíte
použít jeho podběrák, musíte použít jeho podložku, jeho vážicí
sak. Ryba nesmí být na suchu nebo na břehu víc jak 15 minut.
Dává vám svou dezinfekci a kdyby ste našel rybu, která je
poranená, tak si ji dává okamžitě vedle do sádek nebo jak to
říkal, že ji dává bokem, aby ju vyléčil a když ji přeléčí, tak
si ji pustí sám do revíru.  Takže úplně, úplně jiné - jak bych
řekl, úplně někde jinde  ta kaprařina je. Spíš mi to připadalo
styl aj té vody, takový ten anglický, kde v rybníku je deset
kapru a všetci se snaží je honit a ulovit. Tady v tomto revíru
nevíme, kolik bylo kapru, ale někdo nám tvrdil ze začátku, že
byli informace, že 120. Tam nám tvrdili, že 300, my jsme za
celou dobu viděli vyskočit 4 kapry? 

MM: Veľmi málo sa tie ryby ukazovali. To sme boli upozornení
teda na to, že tie ryby sú opatrné a že sa stiahnu. Aj to tak
dopadlo, jedine, kde sme videli skákať ryby, bolo v strede
jazera, väčšinou iba ráno. Vlastne iba ráno. Ešte keď bol
totálny kľud, keď ešte všetci spali, tak presne vtedy tam tí
kapry skákali v strede jazera. No a očividne tam asi aj
zostali, pretože záberov bolo veľmi pomálo, ale tak čakali
sme, že to bude ťažká voda. 

MH: Ještě co je tam zajímavé, promiň, že ty to skáču do řeči,
že když nám majitel říkal,  že když tam chcete jít chytat sami
a chytnete nejákeho kapra, pokud se vám podaří ho přelstít,
tak každý musíte vypsat kartu, kde byl chycení, v kolik  
hodin, na jaké boilies a prostě strašné záznamy o těch rybách
má. Kolik váží, kolik měří. Prostě všechno se datuje. A hlavne
všetci kapři mají takový ten svuj rodokmen, je to hodně z
Francie a hodne z Anglie, co  jsou specifické ryby. Takže je
to úplně úžasné, když člověk vytáhne rybu do 10 kilo, tak je
úplně neskutečná, krásná a samozřejme si nedovedu představit
tí místní kolem těch 25 až 28 kilo, co je tam. 28 je rekord,
že?

MM: 28 je to. Momentálne najväčšia ryba chytená, ale vraj
niektoré ryby - podľa toho, čo majiteľ hovoril, ešte neboli
ani chytené. Niektoré ryby sú tam - by som povedal, že
domorodé, pretože tam boli ešte skôr, ako to on vlastne
zobral. Neviem, či to má prenajaté alebo ako to funguje v
Holandsku, ale to nie je podstatné. On to má nejakých 15
rokov, myslím, že hovoril...

MH: 15 roku a chytá se tam teprve třetí sezónu.

MM: No a to jazero má plus mínus 30 rokov hovoril? Alebo 40
rokov?

MH: 30 roku staré.

MM: Takže sú tam aj také staré ryby. Spomínal nejakú strašne
tmavú rybu, takú čiernu. To bol lysec? Áno. Ten tam je vraj
pôvodný, takže dostať nejakú takúto rybu z tej vody, musí byť
paráda. No hovorím, dúfam, že sa tam vrátime alebo aspoň ja
osobne sa tam chcem niekedy určite vrátiť, ak sa podarí. Ako
sme sa s Milanom  bavili o ceste naspäť, tak zostali nám tak
trošku nevybavené účty s tým jazerom, pretože  tých veľkých
rýb, ktorých tam je, majú tam krásne fotky, krásne ryby, majú
tam dvojfarebných lyscov. Krásna štruktúra rýb. Proste, fakt,
že nádherné ryby, ktoré sa proste u nás  vidia len veľmi
zriedka.

MH: Tak už při vyhlášení jsme dostali tyhle krásné poháre - je
to Sportex Challenge 2019. Skončili jsme na druhém míste i
Česko-Slovensko, takže si myslím, že jsme tam žádnou ostudu
neudělali, což je velice pěkné. Vždycky když jste na bedně,
tak je to super.

MM: Boli tam fakt ťažké podmienky. Nebolo tam síce... Poviem,
že tam nebola zima, však na zimu sme boli pripravení, ale bolo
to fakt také premenlivé, tak jak Milan povedal, tak na
začiatku nám zmokli veci, ktoré sa nám nepodarilo behom 5 dní
vysušiť. Takže pršalo, hmla, potom svietilo slnko, fúkal
vietor, všetko krížom-krážom, proste to počasie...

MH: Kromě sněhu jsme potkali všechno, i bouřku.

MM: Síce teploty stabilné, ale fakt, že to bolo také hore-
dole. Tak jak v prímorskej krajine, proste. 

MH: A to je na těch rybách to je nejkrásnejší, že člověk neví
nikdy, co ho potká.

MM: Tak. My sa s vami lúčime.

MH: Tak třeba za rok s pohárem prvním místem. 

MM: A s medailami na krku. Čaute.